Uživatelská Recenze
Renault ZOE - auto s nejlepším poměrem dojezdu a výbavy k ceně na trhu
Už před mnoha lety, okolo roku 1996 jsem měl možnost si prohlédnout elektrickou Tatru Beta (původní název Škoda Beta). Dále jsem „potkal“ i elektrický Favorit ze Škody Ejpovice. Ty se pokud vím, vyvážely do Švýcarska. O deset let později jsem se seznámil s člověkem, co měl el. Peugeot 106 a dokonce na elektřinu předělanou Tavriu. V roce 2009 jsem na výstavě v Lipsku spatřil první skutečně velkosériový elektromobil a to Mitsubishi i-MiEV. Tenkrát za cenu okolo 1 milionu korun.
No a netrvalo to dlouho a v roce 2013 jsem si koupil první elektromobil. Šlo o italské dvoudveřové miniauto Tazzari Zero. Bylo mírně ojeté (4000 km). Zvládalo maximálně 100 km/h, mělo hliníkový rám, asynchronní motor vzadu a pohon zadní nápravy. Prostě taková zábavná „motokára“. Baterie byla moderní LiFePO. Nakonec jsem s ním ujel přes 70.000 km! Baterie nebyla velká, ale vzhledem k malé spotřebě se dalo ujet až 130 km. Spotřeba se pohybovala jen okolo 10 kWh a mělo to naftové topení. Z běžné zásuvky se za hodinu dobilo přibližně 35 km.
V roce 2016 jsem začal pošilhávat po něčem lepším a naskytla se možnost koupit opět mírně jetý elektromobil. Tentokrát již šlo o téměř dospělé auto a to Peugeot iOn s nájezdem pouhých 5000 km. Podrobnější popis zkušeností s iOn najdete zde.
Peugeot Ion je výborné elektroauto do města a okolí, dosud jej vlastním, ale chtěl jsem konečně elektromobil s velkým dojezdem, se kterým nebude problém cestovat po republice a občas dát výlet i do zahraničí. Takže jsem se začal rozhlížet po trhu, co je v nabídce (rok 2020). Vyzkoušel jsem např. BMW i3, čínský JAC a zaujal mě třeba i Opel Ampera-e, který se doprodává za zajímavé ceny např. v Německu.
BMW i3
Protože jsem hodně prakticky zaměřen, je pro mě i3 zbytečně drahé a má stále poměrně malou baterii. Také protisměrně otevírané zadní dveře se mi nelíbí, protože pro nastoupení dozadu je nutné otevřít přední dveře a odpoutat se. Bál jsem se také drahého servisu a náhradních dílů. Jako auto je ale i3 opravdu zábavné, silné a kupodivu docela prostorné. Ale má velmi tvrdý podvozek a pro každodenní ježdění se mi to jevilo jako obtěžující.
JAC iEV7S
Ve zkratce. Tento automobil se mi líbil, ale opět měl menší baterii (39 kWh), pouze jeden servis v ČR, nemá tepelné čerpadlo a cena (okolo 800 tisíc korun) byla o trochu vyšší než jakou jsem nakonec dostal nabídku na ZOE. Ale auto je to hezky zpracované a málem jsem si jej vybral.
Opel Ampera-e
Jde vlastně o americký Chevrolet Bolt dovážený do Evropy jako Opel. Jenže Opel nyní již patří pod koncern PSA a Ampera-e se již doprodává. To však znamenalo zajímavé ceny v Německu, navíc Ampera-e má velkou Li-ion baterii o kapacitě 60 kWh.
A vítězem se stává Renault ZOE
Nakonec vše vyhrál Renault ZOE. Proč? Začnu od začátku, poptal jsem ZOE u několika dealerů a nejlepší nabídka mě mile překvapila. Za 679.000 Kč s DPH jsem dostal sice základní výbavu Life (vyšší jsem nechtěl), ale s DC dobíjením v ceně (jinak je za příplatek 25.000 Kč), dále s Winter paketem (vyhřívaná sedadla a volant), metalízou a parkovacími senzory. Důležité tepelné čerpadlo má ZOE v základu!
ZOE mě zaujalo z několika důvodů. Především má v ceně velmi výkonnou AC nabíječku 22 kW, která mi umožňuje pohodlně a relativně rychle a levně nabíjet doma, v práci i na cestách, když úplně nespěchám. Výhoda třífázové AC nabíječky je i v tom, že mám doma na střeše solární elektrárnu (10 kWp), která je také třífázová, to znamená, že mohu nabíjet plným výkonem, který zrovna fotovoltaika poskytuje.
Rychlé DC dobíjení využívám jen občas. ZOE bohužel nemá možnost na displeji nastavit maximální procento nabití (například na 80%).
Za necelého půl roku jsem se ZOE ujel 22.000 km, samozřejmě bez jakýchkoli závad, v interiéru nic nevrže. Mám několik kamarádů, co mají Tesly model 3 a S, které mají údajně dost měkké laky. A po jejich vzoru jsem nechal celé auto polepit průhledným polepem + černá střecha. ZOE má snad lak kvalitnější, ale chci si ho nechat alespoň deset let, takže i přes vysokou cenu polepu to vidím jako dobrý nápad.
Denně ujedu v průměru 100-200 km, na což velká baterie v pohodě stačí. Velká většina nabíjení se realizuje doma a v práci. Za 2,5 hodiny mám nabito. Baterie ZOE má nominální kapacitu 54,7 kWh, využitelná je 52 kWh.
Na cestách rád využívám levnějšího AC nabíjení, které bývá často i zcela zdarma. Například na podzim jsem absolvoval výlet po Rakousku s nabíjením zcela zdarma, protože jsem si snadno vyhledal v aplikaci na telefonu tyto AC stanice, kterých je tam hodně. Výletní tempo se také podepsalo na nízké spotřebě, která klesala až k 11 kWh na 100 km (to znamená dojezd téměř 500 km). Běžně jezdím za 13,5 kWh na 100 km v létě, v zimě spotřeba díky nutnosti vytápění interiéru stoupá na 18 kWh. Nejhorší je pro ZOE dálničních 130 km/h, kdy je spotřeba až 23 kWh. Avšak snížení rychlosti na cca 115 km/h rapidně sníží spotřebu na 18 kWh.
Teď v zimě oceňuji vyhřívání sedadel a volantu a také dobře svítící LED světla.
Skvělou zprávou je, že ZOE má velmi levné běžné náhradní díly. Třeba čelní sklo stojí jen 3500 Kč a přední LED světlo jen 5000 Kč! Tím pádem je levná i havarijní pojistka + povinné. Celkem platím ročně jen 10.000 Kč. Předepsané servisní prohlídky mě za 5 let vyjdou na pouhých 8000 Kč.
Na pořízení jsem Renaultu ZOE jsem využil dotační program Elektromobilita. Díky této podpoře, která činila 30% na pořízení vozidla se celková rentabilita koupě ve spojení s rozumnou pořizovací cenou vozidla dostala na téměř okamžitou návratnost oproti koupi běžného spalovacího auta.